Dědek

 

Lyrickoepický cyklus, pendant k cyklu  Zápisky z garsonky . Je zde zachycena má životní linie od první jízdy na kole přes průmyslovku, vojnu, továrnu až po práci v knihkupectví.

 

Rezenze na knihu zde

 

Na obálce je vyobrazeno kruhadlo, které kdysi dávno spravil můj dědek. Povoláním to byl chirurg a své dovednosti přenášel do běžných domácích správek. Podobně jako ono kruhadlo spravoval i mě, zkoušel mě ohýbat a formovat, nikdy se mu to ale úplně nepodařilo, vždy jsem se z jeho sevření nakonec dokázal nějak vykroutit. Nicméně stopy to na mě zanechalo četné.

 

Kdo si knihu třeba koupí a prohlédne si zadní stanu obálky, spatří správku, kterou jsem zhruba pět let po dědkově smrti provedl na struhadle já: je zcela jiná, ale přece jen se snaží o totéž - aby to drželo. Dědek ve mně straší a nikdy strašit nepřestane.

 

Uvnitř je kniha opatřena též fotkou další dědkovy správky: najdeme zde překližkového betlémového anděla připevněného gumičkami a nitěmi na drátu...dědek ho takto připevnil, aby anděl nepadal.

 

Níže malá fotogalerie dědkových správek a dalších objektů, které ke mně dodnes promlouvají a nehodlají zmizet. (kniha je opatřena pouze dvěma fotkami, tudíž zde nabízím drobný bonus).  

 

Zde anotace k dědkovi, kterou najdeme též na stránkách nakladatelství Trigon:

 

Dědek Pavla Novotného přichází v těsném závěsu za jeho Zápisky z garsonky a stejně jako ony vybočuje z dosavadního autorova díla přiznanou autobiografičností, aniž by tím utrpěl Novotného nezaměnitelný styl, založený na rytmizované řeči a specifické směsi grotesky a děsu. Sled pečlivě vybraných, často bizarních vzpomínek z dětství a dospívání postupně modeluje titulní postavu dědka, ale i vyprávějící autorovo alter-ego a další jeho protihráče velmi plasticky a nesentimentálně. V Dědkovi i v Zápiscích z garsonky se objevuje podobný okruh postav, ale nasvícen je jinak – sledujeme dva naprosto odlišné příběhy: zatímco Zápisky z garsonky jsou křehkým svědectvím o symbióze a jejím postupném rozpouštění, Dědek je příběhem kamene a vody, tvrdé síly, která v konečném součtu nemá šanci proti tekuté, uhýbavé, vytrvalé měkkosti; nade vší pochybnost jí však dává tvar...