Úvod > Text a obraz > Mraky

Mraky

Mraky vznikly na základě převodu mluvené řeči do psané podoby, tvoří tedy jakési textové záznamy, podobně jako například texty Tramvestie nebo Acheronu. Sběr slovního materiálu probíhal různými způsoby: Většinou jsem dotyčného položil na zem a požádal ho, aby mi popisoval oblohu nebo se o ní volně rozpovídal; často se to nedařilo, mluvčí se zdráhal, vykrucoval, mluvil o něčem úplně jiném, někdy pustě mlčel, cítil se zaskočen, někdo se naopak nekontrolovatelně slovně rozřetězil. Občas jsem své známé přepadl nečekaně telefonicky a vyptával se, jaká je tam u nich obloha: Takto proběhl třeba rozhovor, kdy jsem v náhlém oblačném návalu telefonoval se sklepa svému kamarádovi Luďkovi, bydlícímu o dva kopce dál. Několik záznamů vzniklo zcela letmo, náhodou, mnohdy pokoutně – na nádraží, ve vlaku, ve městě, přičemž jsem dotyčné osoby neznal a pravděpodobně už je nikdy neuvidím. Výchozí materiál – nahrávku či hrubý písemný záznam – jsem později přepsal, přepis jsem pak stříhal, členil, krátil, destiloval, volně podle něj improvizoval, domýšlel jej, vymýšlel si atd. Texty, které mi tímhle způsobem vyšly, nechci nijak blíž vysvětlovat – jen doufám, že fungují. Rád bych také uvedl, že mi v žádném případě nešlo o nějaké nestydaté průzkumy cizích niter, zajímal jsem se především o slova a mraky.

- jeden mračných záznamů se dostal do antologie "Nejlepší české básně roku 2011" - k mému velkému překvapení to byl text inspirovaný Zdeňkem. To opět dokazuje, že Zdeněk, ten fenomenální trumpetista a hrdina mnoha mých písní (Menuju se Zdeněk aj.), je démon.

Některé texty Mraků byly přeloženy do slovinštiny pro festival "Lirikonfest 2011". Jako již několikrát předtím se přinatrefilo, že jsem se stal obětí vlastního textu: Na festivalu jsem byl pronásledován slovinskými básníky, kterí na mě pokřikovali níže uvedenou báseň (překlad jednoho z mračných záznamů) a šťouchali do mě ukazováčky; text zde (přeložil Peter Kuhar):