Kniha se zabývá auditivními formami básnické tvorby, a to především ve vztahu k experimentální poezii šedesátých let minulého století. Důležitou roli tehdy sehrálo nové médium: audiopásek. Tato mediální platforma otevřela tvůrcům zcela nové kompoziční možnosti: zvuk bylo náhle možno precizně stříhat a lepit, mixovat, různě kompozičně zpracovávat. Oblast fonické poezie se v našich podmínkách sice nemohla rozvinout naplno, byla brzděna konzervativním mediálním prostředím socialistického státu, nicméně to, co zde vzniklo jak na profesionální, tak i na amatérské bázi, má v rámci experimentální poezie zásadní význam. Kniha zkoumá mj. auditivní kreace Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Jiřího Valocha či například Milana Nápravníka, a to v kontextu nejen českém, ale i mezinárodním (zejména česko-německém). Pojednává o kompozicích, které byly často považovány za ztracené, případně o jejichž existenci se vůbec nevědělo. Součástí knihy jsou též unikátní zdigitalizované záznamy původních magnetofonových nahrávek.
Vydal Pavel Mervart v roce 2022/23. Možno zakoupit u něj i všudemožně jinde, na stránkách nakladatelství je dostupná auditivní příloha knihy, která je též na přiloženém, dnes již poněkud zastaralém, nicméně spolehlivém médiu DVD-ROM.
Až po vydání knihy se pražskému básníkovi Jakubu Řehákovi podařilo čirou náhodou nalézt kompozici Stanislava Dvorského "Co když ale neumřu", která byla považována za nenávratně ztracenou. Digitální přílohu jsme tedy aktualizovali (Dvorského položka je zde pod označením 94b), taktéž opravili kompozici Ladislava Nováka "Le miroir aux allouettes", která byla z nejasných důvodů poškozena.
Vynikající recenzi na knihu napsala Dr. Klára Čermochová, za což jí tímto vřele děkuji! Její recenze zde.
