Akustická literatura / Akustische Literatur
Experimentelles Hörspiel im Zeitalter analoger Technik
Eine Untersuchung im deutsch-tschechischen Kontext
Thelem 2020. Kartoniert, 15,8 x 23 cm, ca. 514 S.
Dieses Buch beschäftigt sich mit einer Art von Literatur, die sich in tönender Form artikuliert und dabei demonstrativ mit technischen Möglichkeiten des akustischen Mediums arbeitet. Diese sogenannte akustische Literatur wird hier anhand neoavantgardistischer, auf der analogen Plattform des Tonbands entstandener Werke (insbesondere aus den 1960er und 70er Jahren) untersucht. Der Schritt zum akustischen Medium lässt sich dabei als Erweiterung des Literarischen, als Befreiung der Sprache vom stummen Spielfeld des Papiers verstehen, und somit auch als Transformation der literarischen Montage und Collage in diezeiträumliche Dimension.
Analytisch erfasst wird an erster Stelle das bisher wenig erforschte und im literarischen Kontext auch verkannte radiophone O-Ton-Schaffen des deutschen Autors Ferdinand Kriwet, eines der radikalsten Autoren des Neuen Hörspiels. Ferner werden wertvolle, jedoch kaum bekannte deutschsprachige Hörstücke der tschechischen Autoren Bohumila Grögerová und Josef Hiršal ins Auge gefasst.
ISBN: 978-3-95908-499-4
Und jetzt auf Tschechisch:
Kniha se zabývá tématikou experimentální rozhlasové hry a tzv. fónické poezie, a to především ve vztahu k analogovému věku audiopásku. Práce dopodrobna zpracovává radiofonické dílo Ferdinanda Kriweta, ale také u nás zcela neznámé rozhlasové experimenty Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala, natočené na přelomu šedesátých a sedmdesáých let pro západoněmeckou rozhlasovou produkci. Na knize jsem pracoval od roku 2011, a vše, co se kolem ní dělo, pro mě nese zásadní význam: na počátku byl čirý instinkt a neuvěřitelná shoda náhod, časem se vše rozvinulo v setkávání s množstvím pozoruhodných a vzácných lidí, od Ferdinanda Kriweta přes Gerharda Rühma, Bohumilu Grögerovou třeba až po synovce Ladislava Nováka Michala Resla. Témata na zpracování se mi tak nějak podivně dostávala až přímo k nosu: Kriwet, jehož tvorba mě od začátku uhranula, překvapivě bydlel přímo v Drážďanech a poskytl mi nečekaný pohled do své tvůrčí dílny. Bohumila Grögerová mi stačila darovat bednu starých audiopásků, archivy německých rádií mi ochotně a zdrama posílaly dávné nahrávky. Další opravdový zázrak: jedna z kapitol je věnována studiu, od něhož bydlím asi padesát metrů a kam jsem si jako dítě chodíval hrát, aniž bych věděl, co se tam kdysi v šedesátých letech odehrávalo za zajímavé věci...všechno to zavání předurčeností, jen žasnu a pozoruju, co se to všechno děje.
V úvodu práce jsem si zvolil troufalý ovšem nutný úkol vyzkoumat spojnice mezi literaturou, zvukem a fenoménem rádia; to vše ve vztahu k modernímu reflexivnímu přístupu jazyku a mediím. Jinými slovy: dal jsem si za úkol popsat dosti nekonečné a těkavé univerzum od orality poezie, přes slovo na audiopásku střižené ostřím nůžek až po reproduktor rozhlasového přijímače. Na počátku toho všeho byl tento dosti chaotický a zpola nesmyslný diagram (níže), který mi měl pomoci udělat si v těch věcech pořádek - podobných nákresů později vznikla ještě celá řada, proměňovaly se neustále. Toto je koneckonců moje základní pracovní metoda: souvislosti, spojnice, paralely protiklady...